Charakteristika

Sorbitol je cukerný alkohol bílé barvy vyskytující se jak práškový, tak i v kapalné formě. Má příjemnou sladkou lehkou chuť. V přírodě se vyskytuje v bobulích např. v jeřábu, v hroznovém vínu nebo v dalším ovoci (třešně, švestky, hrušky, jablka). Používá se především jako sladidlo, stabilizátor a zahušťovadlo.

Použití

Sorbitol má v potravinářství velké zastoupení jako náhradní sladidlo pro diabetiky; oproti cukru je o polovinu méně sladší a bakterie v ústech ho hůře rozkládají, čehož se využívá do žvýkaček, které nezpůsobují vznik zubního kazu. Jako zahušťovadlo se používá do sladkostí, jako stabilizátor a sladidlo působí v mražených dezertech a při výrobě rostlinných olejů se využívá jako sekvestrant. Upravuje texturu a zvlhčuje mletý kokos a nealkoholické nápoje. Má vlastnost vázat železnaté a měďnaté ionty, čímž zabraňuje jejich reakcím s jinými látkami, které by jinak způsobily ztrátu barvy, textury nebo žluknutí. Oproti cukru během zpracování nevytváří hnědé zbarvení, čehož se využívá v pekařských výrobcích. Absorbuje vodu, chrání jídlo proti vysoušení. Přidává se do cukrovinek s peprmintovou a mátovou příchutí, do nízkokalorických jídel (maskuje pachuť sacharinu), můžeme ho nález v bonbónech bez cukru, sirupech, džemech, sušeném ovoci, zmrzlinách a moučnících. Sladidlo Sorbit je složeno pouze ze sorbitolu. Používá se také do ústních vod a zubních past. Jeho využití nalezneme i v lékařství, kde se používá k redukci vody v těle a při nitrožilní stravování.

Nežádoucí účinky

Je to pravděpodobně bezpečná látka. Není však příliš vhodný pro malé děti nebo ve větších dávkách; může totiž způsobovat průjmová onemocnění, střevní potíže, nadýmaní nebo plynatost. Z velké části je sorbitol metabolizován, zbytek se přeměňuje fermentací v tlustém střevě, kde může vyvolat zmiňované střevní obtíže - plynatost, průjem, apod. U citlivých osob může působit jako projímadlo. Nežádoucí reakce se obvykle objevují po požití dávky větší než 25-30 mg, což několikanásobně převyšuje obvyklé množství v potravinách. Organismus si při postupném zvyšování dávek na tuto látku zvykne a nežádoucí účinky se zmírní. Může také pozměnit absorbci některých léků, stanou se tak méně účinné nebo více toxické.