Charakteristika

Látka patří do skupiny konzervantů působících proti šíření plísní a bakterií v potravinách. Vyskytuje se volně v přírodě v třešňové kůře, v brusinkách, v borůvkách, v malinách, čaji, v anýzu. Přidáním kyseliny benzoové do potravin se zvýší jejich trvanlivost. Látka se může v potravinách za působení kyseliny askorbinové přetvořit na rakovinotvorný benzol.

Použití

Kyselina benzoová je ve vodě nerozpustná a používá se nejvíce v kyselých potravinách. Použití látky je velmi rozšířené, používá se v čokoládě, citronech, pomerančích, třešních, ovoci, oříšcích, tabákových výrobcích používajících se k aromatizaci nápojů, v ovocných nápojích, v margarínech, v sýrech, v zázvorovém pivu , ve víně, v lékořici, v jablečném moštu, v olivách ve slaném nálevu, v kečupu, v nízkotučných džemech, ve zmrzlinách, v bonbónech, pečivu, v polevách, ovocných výrobcích, v koření a ve žvýkačkách. dále se pak používá při výrobě margarínů a do nakládané zeleniny. Kyselina benzoová se používá také jako desinfekční prostředek obsažený například v ústní vodě. dále také v parfémech, čistících přípravcích pleti.

Nežádoucí účinky

Většina lidí snáší kyselinu benzoovou zcela bez problému. U citlivých osob však může po požití nadměrného množství látky dojít k mírnému podráždění kůže, vzniku hyperaktivity, zhoršení pozornosti, alergické reakci jako je astma, kopřivka, červené oči, vyrážka (především u osob citlivých na aspirin). K těmto tvrzením o škodlivosti existují důkazy z praxe. Lidé s chornickou kopřivkou či chronickou rýmou by se měli vyvarovat konzumaci nejen kyseliny benzoové ale i jejich solí. Podle výzkumů na zvířatech bylo zjištěno, že požití kyseliny benzoové není pro zvířata prospěšné.